Mokřadní a rašelinné louky vznikaly jako náhradní nelesní společenstva na zamokřených a pramenných místech. Jejich porosty jsou tvořeny většinou ostřicovo-mechovými společenstvy. Po staletí se jejich druhová skladba vyvíjela pod větším či menším hospodářským vlivem člověka. Na vlhčích stanovištích v závislosti na výšce hladiny podzemní vody převládají porosty s převahou šáchorovitých a sítinovitých rostlin. Ostřice, sítiny a stále vzácnější suchopýry jsou doprovázeny různými druhy kvetoucích rostlin, z nichž některé jsou v důsledku odvodňování těchto biotopů silně ohrožené. Jsou to především zábělník bahenní, prstnatec májový, hadí mord nízký, vachta trojlistá a vrba rozmarýnolistá. Místy bývá vyvinuté mechové patro, které je na prameništích doplněno různými druhy rašeliníků.