Pro biotopy xerotermního charakteru jsou typická zejména společenstva teplomilného hmyzu. Taková stanoviště jsou většinou antropogenně podmíněná a jejich osídlování mohlo nastat teprve po předchozím dlouhodobějším působení člověka. Některá z nich, jako například příkré suťové a skalnaté svahy v údolích, jsou však přirozeného původu a umožnila přežití teplomilných druhů z dřívějších teplejších období. Na suchých travnatých biotopech můžeme zejména obdivovat pestrou škálu motýlů. Ze vzácnějších druhů obývajících xerotermní stanoviště se v okolí Kněžic vyskytují například hnědásek květelový, soumračník skořicový, ostruháček kapinicový a okáč kostřavový. Z plazů na prosluněných sušších biotopech často můžeme spatřit zmiji obecnou, ještěrku obecnou, z ptáků například bramborníčka černohlavého nebo ťuhýka obecného.